Sejdeme se, zacvičíme si a jdeme domů. Ne že by to nebyla pravda, ale zdaleka to není všechno!

Prozatím cvičíme ráno. Myslíme si, že nejlepší je rozhýbat tělo, když je ještě odpočaté a připravené podávat vyšší výkony než obvykle. V Tělocvičně se tedy scházíme okolo půl osmé ráno. Máme to tam útulné, máme šatny, kde se můžete nejen převléct, ale také si ve skříňce nechat mobil. Když se cvičí, mobil má naopak pohov!

Hodina začíná něčím, čemu říkáme kruh. Není to žádný horor – prostě si jen řekneme, jak se nám daří, co se nám povedlo a naopak z čeho máme těžkou hlavu. A nemusí se to týkat pouze cvičení. Tělocvična je bezpečný prostor, kde se můžete bez obav svěřit s čímkoliv, co uznáte za vhodné. Nikdo vás nebude soudit, každý si vás vyslechne a když o to budete stát, třeba vám i dá dobrou radu nebo tip, jak se vypořádat s věcmi, které člověku dokážou znepříjemnit život.

Po kruhu se věnujeme rozcvičce. Její součástí jsou také dechová cvičení. Nejde jen o to rozproudit krev a rozhýbat se. Rozcvička nás „odstřihne“ od okolního světa a připraví nás na to, že se další zhruba hodinu budeme věnovat jen sami sobě a pohybu.

A je to tady, jdeme cvičit. Nejde o to, abychom ze cvičení odcházeli vyčerpaní. Naopak – cílem je, aby si tělo rozpomnělo na přirozenou schopnost hýbat se a podávat výkon. Tuto schopnost z nás totiž moderní životní styl téměř vymýtil. Proto cvičíme především s vlastní vahou, ale v Tělocvičně máme také nějaké nářadí od kettlebellů přes činky až po boxerský pytel. Naše cvičení je rozmanité a promyšlené, sestavené tak, aby nás plynule posouvalo dále k lepším výkonům. Jak se dnes říká, je to hlavně udržitelné. Jde o to, abychom cvičit nejen začali, ale také u cvičení vydrželi. Po třech měsících v Tělocvičně budete připraveni pokračovat v libovolném cvičení, ať už s námi nebo někde jinde.

A především: bude se vám lépe žít!